Herní deník 1. října - 10. října

Na PS3 zase kořistím z plusu, takže jednak ďábelský králík ze hry Hell Yeah, což je frenetická zabijačka. Což o to není to úplně špatné a u některých nápadů jsem se celkem pobavila, ale poměrně vysoká obtížnost to dost sráží. Starhawk bude vyloženě na trofeje a pak šup z disku pryč. Jo a dohrál jsem Motrorstorm 3 a nebylo to vůbec špatné.
Na boxu zase resty, tentokrát v Bullestorm a Left for Dead 2. Nově jsem rozehrál Singularity a první díl Gearsů.
Knihy: Kámen a krev

Herní deník 24. 9. - 30. 9.

Minulý týden opět ve znamení her. Na PS3 Dead Island a Motorstorm 3, ve kterých se pokusím o platinu. Na plusku konečně nové hry – jednak Double Dragon (krutá obtížnost) a singl Starhawk (zatím nestahuju, až budu mít rychlejší připojení). Na Boxu doháním resty, takže jsem dohrál Battlefielda a pokračuju v Gotham Racing 4.

Knihy: Bivoj 2

Filmy: Batman: Rok jedna

Herní deník 10.9 - 23.9.

Posledních 14 dnů jsem měl určité herní manko vlivem nepředvídatelných skutečností (práce, nemoc). Jak jsem už anoncoval, pořídil jsem ps plus. Upřímně řečeno je to tak výhodné, že jsem do toho šel, i když výběr her není nic moc. Zatím jsem zkusil hlavně Motorstorm 3, což rozhodně není špatná hra. Zdá se mi také o něco lehčí než předešlé hry, takže jsem se celkem chytal. Ale na platinu kašlu, online mě moc nebaví. Tomba jsem hrál s bratrem v onlinu. Není to zlé, ale žádná hitparáda.

Na Machinárium jsem se hodně těšil a rozhodně nezklamalo. Tohle bude super, ale až bude více času. A taky budu potřebovat asi návod. Doplněno pochopitelně dohráním Red Faction a začátkem Dead Island. To jsem asi neměl dělat, zase mě to chytlo. Neskutečná hra, možná nejlepší, co jsem tento rok hrál.

XBOX zahálel, ale přibyly dvě arkádovky Alan Wake a Zuma.

Filmy: Hugo a jeho velký objev, Temné stíny, Muži v černém 3, seriály: 5. série Big Bang Theory, Grimm, Borgiové

Knihy: Bivoj od Červenáka

Herní deník 1.9.-9.9. 2012

První týden v září jsem doháněl hudební resty na boxu, což znamenalo maratón desítek písniček. Některé hry jsem si zahrál s chutí, např. poslední Guitar Hero, některé naopak silou vůle. Myslím samozřejmě Band Hero, které bylo opravdu šlápnutím vedle. Kdyby tam nebylo tolik ajchů, tak se na to vykašlu. V úterý jsem bratrovi vrátil kytaru (GH 6 ještě musím časem půjčit) a obratem zbufl Top Spin 4. U této hry jsem se obával vyšší obtížnosti, což se naštěstí neukázalo tím nejzásadnějším problémem. Překvapivě jsem se rychle začal nudit. Pinkání míčku asi nebude nic pro mě.

Na ps3 jsem se věnoval Saint´s Row 3. Hra se hraje dobře, ale rozhodně to není taková pecka, jak bylo prezentováno. Příjemná hratelnost, slušné brutální peklo, občas trochu neoriginální. O víkendu jsem hodil Red Faction Armageddon. Ze začátku celkem nuda, ale využití magnetické zbraně mě spolehlivě zabavilo. Ke konci celkem frenetická akce. Příští týden dohraju a zřejmě pořídím PS plus, čili další nášup her. Ještě se mi podařilo rozchodit Zen Pinball 2, což se projevilo ve sbírce trofejí.

Filmy: Postradatelní 2

Knihy: Zaklínač II. – Meč osudu, Třeskutá kniha o Teorii velkého třesku

Nové kusy do sbírky od začátku roku 2012

Uncharted 3 - DOHRÁNO

Série Uncharted je jednou z vlajkových lodí Playstation 3. Teď už trilogie (když nepočítám nejnovější díl na Vitu) přinesla silnou značku, kterou každá konzole potřebuje. A dle mého názoru právě PS3 s tímto problémem od začátku své existence bojuje, a dá se říci, že ne zrovna úspěšně (sestupná tendence Resistence, dlouhé čekání na Gran Turismo, zatím pouze jeden díl God of War). Také Uncharted podle mě není až takovým killer titulem, jak se zdá. I když prodeje pravda nejsou tak špatné, aktuálně má celá trilogie na kontě bezmála 15 milionů kopií. Jinak ovšem působí hodně akademickým dojmem a pod líbivým kabátkem se často skrývá poměrně plytký obsah.

Pro mě osobně rozhodně Uncharted není titul, pro který bych okamžitě letěl do nejbližšího obchodu. Upřímně řečeno, letěl bych pro máloco, protože většinou poctivě čekám, až se hra zlevní v anglickém Gamu. První díl jsem dohrál poměrně s trápením, můj tradiční rambo styl připomínal spíše útočeného důchodce z Kaufu. Po nějaké době jsem hru dohrál a příjemně jsem se bavil. Občas mi přišly přestřelky přehnané, rébusy nelogické (nebo jsem blb) a umíral jsem častěji, než bych si opravdu přál. Možná to pramení z mého přístupu k hrám. Rád se ve hře kochám, objevuju různé cesty a přitaženou obtížnost už moc rád nemám. Hru jsem dohrál a víceméně se k ní už nevrátil. Na druhý díl jsem poměrně náhodou narazil v bazaru a za hezkou cenu pořídil. Jízda to byla opravdu famózní, sníh a led hru skvěle ozvláštnil. A to si vzpomínám, že jsem hru vařil na staré televizi, takže její největší devíza pro mě zůstala „překvapivě“ ukryta. Super zábava, kterou bych si někdy rád zopakoval ,ale podobně jako u prvního dílu, už jsem se ke hře nevrátil.

Třetí díl mě nechával celkem v klidu. Jasně, věděl jsem, že si jej někdy zahraji, ale při vydání to rozhodně nebude. Když ovšem hru bratr vyšmelil, neváhal jsem a pustil se do již třetího dobrodružství. Tentokrát s novou televizí, takže grafika může jet na plný výkon. Musím uznat, že právě vizuální stránka je nádherná. Opravdu marně vzpomínám, která hra by tomu mohla konkurovat. Ani Gears of War 3, který ždíme z Boxu maximum, se tentokrát nechytá. Ze začátku to tak ani nevypadá a naleštěný povrch prakticky čehokoliv působí trochu uměle, v pozdějších pasážích ovšem dochází k opravdovým grafickým orgiím. I pohyby působí velice pěkně, občas člověk pochybuje, zda ještě hraje hru, nebo se dívá na film. Ruku v ruce s grafikou cupitá i hudební stránka, která opět působí zajímavě a působivě kombinuje hlavní hudební motiv celé série. Z Uncharted mám vždycky pocit, že to je především o grafice, která má dokázat, na co vlastně PS3 má. A nutno dodat, že má opravdu na hodně.

Příběhově putuje hra opět ve své tradici, čili tradiční vykladačka jakéhokoliv dobrodružného příběhu, především pak Indiany Jonese. Tentokrát hledáme legendami opředené město Iram, což je taková Atlantida Arábie. Toto město plné pokladu a divů měl údajně hledat i Francis Drake, což je tak trochu vachrlatý oslí můstek, kterak do toho zamíchat naše hrdiny. Neodpustím si poznámku k hlavním postavám, ale většina z nich mi není moc sympatická. Hlavního hrdinu Nathana bych  v reálu rozhodně potkat nechtěl, při nejlepším by se nade mnou ušklíbl, v horším případě by mi rozbil hubu. Jeho rádoby nadhled bych spíše diagnostikoval jako nebetyčnou aroganci. Vůbec mi občas příjde humor tvůrců jako něco, kde se nesměju, ale spíše rychle dialog ukončuji. Sully to je otravný děda, který na mě působí dojmem podvodníka a vychcánka, ale pokud to byl záměr autorů, tak se jim to povedlo na jedničku. Záporák je tentokrát nevýrazný, kde jsou ty časy holohlavého drsňáka z druhého dílu. Nová figura Charlie Cutter je příjemným osvěžením, žel bohu moc prostoru nedostane.

Abych se přiznal, v první fázi hry jsem se celkem nudil. Zábava přišla až posléze, především level s lodními vraky je hodně nezapomenutelný a připomněl mi, proč vlastně hry hraji. Také ďábelská jízda na koních nepostrádá švih a bavil jsem se u ní náramně. Příjemně mě také překvapila inteligence protivníků, kteří se nechovají jako tupé stádo, ale naopak jsou velice aktivní a leckdy vám nepříjemně zatopí. Necelých devět hodin uplynulo a já hru dohrávám. Asi se k ní moc často nevrátím, ale bavil jsem se slušně. O multiplayeru toho moc neřeknu, protože jsem ho vůbec nevyzkoušel (ach ty online passy). Přestože mám ke hře výhrady, musím jí přiznat jistou poctivost. Tohle je přesně ta hra, kterou ukážete kamarádovi při návštěvě a on na ní zůstane hledět s hubou otevřenou. Pokud by ovšem vyšel další díl, chtělo by to nějakou zásadnější inovaci.

9/10

oficiální stránky hry

Právě začínáme

Další pokus rozjet něco, kde bych si mohl zaznamenávat své názory a potřehy. Poslední dobou bojuji s akutní sklerózou a tento formát by mi mohl pomoci. Rozhodl jsem se, že nebudu aspirovat na nejčtenější blog plný komentářů, spíše mi jde o zaznamenávání svých vlastních myšlenek, ke kterým se mohu pohodlně vracet.Na rozjezd bych si dal závazek alepoň pět příspěvku za měsíc, a pak se uvidí.

O čem budu vlastně psát? Vzhledem k názvu deník hráče především o hrách a herních zařízeních, rád bych občas přihodil nějakou tu úvahu o herním světě. Dále přijdou na řadu knihy, filmy, fotbal, nějaké to cestování, zkrátka věci, které mi tak nějak leží více či méně na srdci. Celkem se na to těším.